Každý rok se ve společnosti i mezi svátky objeví nějaký hrdelní zločin nebo sebevražda. Místo vydechnutí přijde tvrdý náraz. Člověk by měl být připraven v životě na cokoliv. I když jde o těžké okamžiky, nikdo neví, jestli jim nebude čelit i on.
Článek
Sebevražda je nevratný krok člověka, který se nějak a z nějakého důvodu rozhodl.
Zpravidla nebývá dlouhodobě plánovaná, častěji jde o nezvládnutou reakci na okamžité nebo v delším časovém období zesnulým vyhodnocovaný podnět.
Půda pro vzpomínky je čerstvá
To, co nejde vzít zpět, se prostě stalo. Řešení je velmi obtížné, vzpomínky jsou chaotické a je dobré nechat je v duších pozůstalých samovolně doznít. Nedopadají do prázdna, ale na půdu, která je citlivá, ale životaschopná. Dokonce s potenciálem a nutností dalších sklizní!
Tělo a mysl reagují na extrém
Po sebevraždě blízkého se často objevují různé pocity. Někdo smutní, jiný je naštvaný. Člověk může cítit chvilkově prázdnotu a být otupělý. Nebo se dostaví probdělé noci beze spánku, často může jít o nevysvětlitelný tlak na hrudi. Nic z těchto projevů by nemělo být však fatální. Jde o obyčejnou reakci na setkání s extrémem.
Důležitá je jistá půda pod nohama
Každý se se ztrátou vyrovnává individuálně. I v budoucnu mohou vzpomínky připomenout zpracované reakce. Důležité je, aby člověk uměl pojmenovat vše, co se odehrává a nevydával se na cestu nejistoty. Pokud dojde ke zklidnění a uvědomění si sebe samotného, je na první pohled osamocený člověk na cestě se smířením a pochopením.
Pokud člověk v těžkých situacích necítí sílu na zpracování nečekaných zážitků, není ostuda říci si o pomoc. Průvodci obdobím truchlení jsou k dispozici nejen mezi lékaři – psychiatry, ale i mezi psychology či psychoterapeuty.