Jde jen o pocit!
Bolest je velmi subjektivní záležitostí. Posoudit může každý sám na příkladech z praxe, které nejsou vůbec nijak těžko ověřitelné. Jen si je prostě nechceme sami připustit!
Jsou mezi námi lidé, kteří když si myslí, že je bolí hlava, zapřemýšlí, upnou se k bolesti a vědomě přitápějí pod kotlem tím, že začnou hořekovat a říkat si, jak je ten svět nespravedlivý, že zrovna je musí bolet hlava. Po chvilce cítí, že je už bolí hlava jako střep, a tak vezmou telefon a ruší dříve pečlivě plánovaný program proto, že je bolí hlava. Sledování televize do toho? No to přece nejde, když je bolí hlava, nesoustředí se přece!
Opakem těchto osob jsou lidé, kteří při chvilkové bolesti řeknou, že o nic nejde. To přece za chvíli zmizí, nic není na věky! Aby na chvilkový pocit zapomněli, jdou si zaplavat nebo si do sluchátek pustí příjemnou muziku. O tom, co člověka ovlivní a jak se zachová, si rozhoduje každý sám za sebe.
Diagnostiku původu a prožívání může provést kvalifikovaný psychoterapeut, jež následně zvolí i optimální formu řešení.
Může jít o práci s nevědomím v hypnóze nebo vysvětlení podstaty původu bolesti, se kterou se mnohdy dá lépe jako s pocitem pracovat. Důležité e nepropadat trudnomyslnosti a nevyvolávat zbytečně panické nebo depresivní stavy.
Bolet v živo člověka ba, je a bude. Pokud se dotkneme žhavé plotýnky, spálíme se. Pokud ovšem chceme přejít po žhavých uhlících, nic se nám nestane.
Rozhodnutí jak bude vše probíhat právě u nás je v osobním nastavení každého z nás.
Jan Beer